Klasický waldorfský salát je harmonické spojení chutí křupavého jablka, hroznového vína, řapíkatého celeru a vlašských ořechů s majonézovým dresingem.

Vznik salátu Waldorf byl doprovázen dobrým úmyslem. Vznikl pro charitativní ples pořádaný 14. března roku 1896 na podporu dětské nemocnice St. Mary's Hospital v New Yorku. Svůj název získal podle hotelu Waldorf-Astoria, ve kterém se ples konal.

Šlo o první elektrifikovaný hotel, kde měli poprvé návštěvníci možnost využít v pokoji vlastní koupelnu. Původní budova postavená v německém renesančním stylu byla srovnána se zemí v roce 1929, na jejím místě se dnes tyčí Empire State Building. Hotel však neskončil, v roce 1931 vyrostla jeho nová budova na Park Avenue, kterou můžete navštívit dodnes.

První recept na salát Waldorf publikoval kuchař a restauratér Oscar Tschirky ve své obsáhlé kuchařce. Není náhoda, že to byl právě on. V hotelu Waldorf-Astoria zastával funkci tzv. maître d'hôtel, tedy vrchního číšníka.

Tschirky připlul do Ameriky ze Švýcarska, a brzy se stal známým a vyhledávaným profesionálem. Jeho působení v manhattanském hotelu mu vyneslo nejen věhlas, ale také přezdívku Oscar z Waldorfu. Připisuje se mu také autorství proslulých vajec Benedict.

Původní recept na Waldorfský salát z roku 1896 zahrnoval nakrájená jablka, celer a majonézu. Vlašské ořechy přibyly až v roce 1928 díky receptu z kuchařky The Rector Cook Book. Salát se však neustále vyvíjel, a tak dnešní základní verze obsahuje ještě směs listových salátů, řapíkatý či bulvový celer, jablko a hroznové víno.

Setkat se však můžete s řadou dalších variant, ve kterých se objevují datle, rozinky, kousky pomeranče, krůtí či kuřecí maso, jogurtový dresink či květák nahrazující chuťově výrazný řapíkatý celer.